Vietnamské děti - budoucí ekonomická elita českého národa
Již rok jsem jednatelem a spoluvlastníkem společnosti poskytující vzdělávací, poradenské a zprostředkovatelské služby vietnamské komunitě. Zatímco předtím jsem komunitu poznával na úrovni osobní a rodinné (má přítelkyně je VN původu), nyní se do toho přidala rovina podnikatelská. Během doby, co ve vietnamské komunitě pracuji, jsem se mnohému naučil. Na vlastní kůži jsem pocítil rozdíly mezi „interkulturní teorií“ a „interkulturní praxi.“ Dostal jsem možnost procítit pohledy na svět a hodnoty, které majoritní české populaci bývají zahaleny rouškou tajemství. Nerad bych si však hrál na nějakého chytráka, jenž tvrdí, že ví o vietnamské komunitě první poslední a novinářům pak servíruje pošetilé, drasticky generalizované, stanoviska. Existují ovšem oblasti, na které jsem si jistý pohled vyvinul dostatečně nato, abych se o něj rád podělil.
Již rok pracuje naše společnost s vietnamskými dětmi a studenty. Poskytujeme jim rozličné jazykové, doučovací a přípravné kurzy, přičemž si dáváme záležet na dvou věcech. Kvalita výuku a budování blízkých vztahů se studenty a klienty. Bez nadsázky se dá říci, že s některými trávíme více času než učitelé ve škole a podnikatelsky zaneprázdnění rodiče doma. Máme proto unikátní příležitost vytvářet si na nadcházející vietnamskou generaci velmi ucelený pohled. A jelikož vzděláváme i děti české, nabízí se nám zajímavá porovnání.
Zastávávám názor, že generace současných vietnamských dětí se během následujících desetiletí stane ekonomickou a podnikatelskou elitou této země. Odpověď na otázku PROČ se dá shrnout do několika bodů. Povídání dnes zahájím důvodem, který osobně považuji za důvod fundamentální. Odvíjí se totiž od samých kořenů. Rodiny.
Jiná kultura, jiné očekávání, jiná motivace
Děti průměrných Čechů jsou dětmi zaměstnanců s průměrnými příjmy, středním vzděláním a ne úplně pozitivním přístupem k práci. Jejich dítka jsou odmalička konfrontovány s obrazem rodiče, který do práce chodí nerad, snaží se všemožně ulít a doslova chrochtá blahem, když si v pátek konečně odkroutí poslední osmihodinovku, sedne do auta a vyrazí na chalupu. Jejich plat bývá fixovaný na počet odpracovaných hodin a během pracovního života nijak rapidním tempem neroste. Na druhou stranu to ale rovněž není žádná bída, děti nevnímají žádné citelné materiální nedostatky, rodina na ně neklade nějaký extrémní tlak a očekávání a vidí, že „i takhle“ se dá prožít hezký a spokojený život.
Rodiče vietnamských dětí naproti tomu většinou vyšli z nuzných poměrů a do Česka se vydali zejména za účelem nepřízeň osudu nějak zvrátit. A mnohým se začaly dařit. Výdělek se přitom neodvíjí od počtu odpracovaných hodin. Odvíjí se od čistého obchodnického a podnikatelského umu. Jak dobře jste schopni obchodovat a co vše jste tomu ochotni obětovat. Vietnamský živnostník si prostě nic jen tak neodsedí a práci rozhodně nemůže „předstírat.“ Člověk v tomhle světě musí být žralok.
Mnoho našich klientů, přátel a známých jezdí ve velmi drahých vozech, což je vykoupeno faktem, že pracují 10-12hodin denně 6-7 dní v týdnu. Dobré auto pak dává svému majiteli status, že uspěl a rovněž nabízí trochu potěšení, které si člověk může vychutnat mezi postelí a prací. Když jsme se jednou po obědě procházeli po Sapě s panem senátorem Jiřím Dienstbierem ml. a kolem nás projížděly asi tři vozy Porsche Cayenne a já mu stručně osvětloval pozadí životního stylu jejich řidičů, pokrčil rameny a poznamenal, že raději bude jezdit v Oktávce a život skutečně žít. Myslím, že tento komentář, od tohoto vzdělaného, pracovitého a čestného člověka velmi pěkně ilustruje hodnotový rozdíl mezi českou a vietnamskou kulturou. Nedovoluji si přitom soudit a hodnotit. Oboje má svá pozitiva a negativa.
Co se týče našlápnutí k budoucí ekonomické elitě této země, vsadil bych spíše na „vietnamský způsob.“ Děti odmalička vidí své, tvrdě pracující, slušně vydělávající, rodiče, jejichž výdělek se odvíjí od toho, jako schopně a tvrdě pracují. Na ně samotné jsou přitom kladena značná očekávání. Aby dobře studovali, rozvíjeli se a mohli se stát ještě úspěšnějšími než jejich rodiče a mohli se o ně na stáří dobře postarat. Je tu ještě však pár zádrhelů a překážek, se kterými se tato generace bude muset poprat. Ale o nich až příště.
Roger Light
Inteligentní voliči ČSSD, seberte rozum do hrsti a "volte Karla" !
Ačkoliv se pokládám spíše za "pravicového" voliče, v prvním kole prezidentských voleb můj hlas dostal Jiří Dienstbier. Jakkoliv s ním nesouhlasím v pohledu na recept na "správnou normativní ekonomii ČR," je pro mne člověkem s morální integritou, lidskou důstojností a neméně důležitým liberálním pohledem na občanský život. Voliči však rozhodli jinak a místo kandidáta "distingované" levice do finále poslali politický buldozer, ostříleného mazáka, Miloše Zemana. V tomto příspěvku bych rád apeloval na levicové voliče a rozmluvil jim jeho podporu.
Roger Light
Na co si Vietnamci u Čechů ťukají na čelo
Češi jsou nerodinně založení flákači, kteří raději utrácí za blbosti než-li za vzdělání svých dětí a vůbec jim nezáleží na jejich budoucnosti. Aneb, co jste ještě o sobě nevěděli z pohledu vietnamské komunity ;-)
Roger Light
Stěžujete si, že se máte ekonomicky špatně? Zkuste víc makat!!
Nedávno jsem na "FEJSBŮKU" vedl dialog s jedním ze svých bývalých spolužáků z vejšky. Na svůj WALL postnul obrázek hlásající: "Chcete zničit svým dětem život? Volte ODS." "Představil jsem si, jaký by byl pro mou budoucí rodinu rozdíl, zda-li budou za otěžemi sedět pravičáci nebo socani." Rozdíly by to byly, nicméně nic, co by znatelně ovlivnilo můj život nebo dokonce zničilo budoucnost mých dětí. A tak jsem se zeptal a žasl ... a žasl ... a žasl ...
Roger Light
Jsou Češi skutečně rasisti? Nikoliv, jen xenofobní poseroutkové
Huyen Trang, půvabná mladá slečna se zájmem o módu, společenský život a sociální inženýrství, právě přecházela přes přechod pro chodce. Jelikož si ještě zcela nezvykla na své nové, hustopřísně stylové, jehly nesoucí věhlasný monogram "LV", s chůzí si dávala poněkud na čas. Každý buddhistický mnich, jogín či schopný psychoterapeut by potvrdil, že bezdůvodné spěchání je vskutku špatná věc, obtloustlý chlap strhaného vzezření v prorezavělé felicií, jenž čekal, až slečna přejde, na to měl jiný názor. Svými bůčkovitě-zavilitými prackami počal neohrabaně stahovat okénko a rozvrzaným hlasem, ponejvíce připomínajícím ztrouchnivělé housle, zahlaholil: „Děléééj, číňanko!“
Roger Light
Státní maturity – bude třeba hodně ostré munice!
Když jsem na začátku nového tisíciletí posedával ve školních lavicích, chlemtal instantní kafe z automatu a křepčil na halových techno parties, strašák státních maturit přišel poprvé na přetřes. „Čeština nebude nikterak jednoduchá,“ slibovali nám, „... a zkouška z matematiky bude povinná,“ hrozili. Jako student jsem tehdy vyhlídky na skládání maturitních zkoušek hned dvakrát, s přijímačkami na vysokou jako pomyslnou třešničkou na dortu, nenesl nijak libě.
Roger Light
Jsem rád, že jsem studoval soukromou VŠ
Češi rádi zobecňují. Češi rádi kritizují. Češi rádi závidí. Soukromé vysoké školy mají v České Republice nevalnou pověst, lidé si je spojují s tituly výměnou za školné, nevalnou kvalitou výuky, neschopnými lektory a hloupými studenty. Mnozí kritici, ač sami vysokoškolské studium neabsolvovali, po švejkovsku remcají a kibicují nad jejich absolventy. Následujícím článkem bych se chtěl vůči těmto řečičkám důsledně vymezit a popovídat vám o své vlastní zkušeností se soukromou vysokou školou a o tom, jak studium na ní změnilo mé nahlížení na svět.
Roger Light
Vietnamští trhovci uvěznili zákazníky. Škoda 10 milionů!
Mělo to být poklidné nedělní odpoledne. Po deseti letech manželství si Bořek s Laďkou chtěli užít trochu soukromí, pročež se rozhodli své ratolesti vypakovat na letní tábor. A jelikož děcka zase vyrostly, vznikla potřeba pořídit nové ošacení. Dítka, řádně zpracovaná intenzivní marketingovou masáží fashion brandů, vyžadují značkové hadříky. Rodiče, zpracovaní napnutým rodinným rozpočtem zase preferují praktičnost a nízkou cenu. Kompromis? Kupme jim něco falešného!
Roger Light
Vietnamská rodina vs. Česká rodina
Od úsvitu lidských dějin je rodina, bez ohledu na zemi a kulturu, základní stavební jednotkou naší společnosti. Ať již se narodíte poblíž jezera Ho Tay, na předměstí New Yorku nebo v ekvádorské džungli, rodina představuje první ucelený lidský systém vztahů, pravidel, rituálů a vzorců chování, který začnete poznávat. A i když je rodina systémem, který je společný celému lidstvu, v závislosti na dané kultuře nabývá tato jednotka různých tvarů, forem a specifik.
Roger Light
Vietnamci jako znalostní komunita
Pokud ve Spojených Státech dnes řeknete slovo Ind, většina Američanů si představí úspěšného, vzdělaného a bohatého člověka. Zatímco rodiče nebo prarodiče současné generace přišli do země s ničím, živili se prodejem zboží na ulici nebo řízením taxíku, jejich děti byly od útlého věku vedeny ke studiu, díky čemuž mohly do dospělého života vkročit s hodnotovým a znalostním základem, který jim umožnil získání perspektivního zaměstnání nebo rozvoj vlastního podnikání.
Roger Light
Změna termínu a místa setkání "Závitek pro Libuš"
Po důkladném uvážení jsme se, na základě racionálních podnětů spřátelených stran, rozhodli změnit datum a místo konání akce, abychom neohrozili bezpečnost účastníků a charakter mediálního pokrytí celé akce. Setkání "Závitek pro Libuš" přesouváme na následující den, tzn. 13.5.2005 od 16:00 do 18:00. Místem konání akce bude veřejný prostor poblíž zastávky MHD "U Zvoničky", Libušská 1/204, kde zároveň budeme mít možnost oslovit více místních obyvatel. Děkujeme za pochopení.
Roger Light
Otevřený boj proti vietnamské komunitě. Je na čase jednat!
Mediální kolotoč, který se spustil okolo vietnamské komunity v městské části Praha – Libuš, vyvolaný předsedkyní tamního „Výboru pro multikulturní soužití“ podnítil Dělnickou stranu, aby se rovněž svezla na vlně šíření nenávisti a xenofobních nálad a na 12. května svolává do Libuše protestní mítink.
Roger Light
Jedí ve Vietnamu psy? Ano. Kdo se nad tím pohoršuje?Čeští pokrytci!
Lidé po přečtení mých článků nabývají pocitů, že se snažím Vietnam a vietnamskou komunitu prezentovat pouze v tom nejlepším světle a pomíjím všechna negativa a problémy, které ve VN komunitě existují. Rád bych proti takovému pohledu důsledně vymezil. Dnešní článek bude prvním ze série, kde se o to pokusím.
Roger Light
Dělnická strana a švábi. Škůdci, kterých se nelze lehce zbavit.
Vleklý zápas Českého vlády s Dělnickou Stranou mi ponejvíce připomína souboj deratizátora očisťujícího dům od všemožné škodlivé havěti. Bohužel, švábi, krysy a jiná chamraď si vždy najde nové díry, kterými se vrací.
Roger Light
Z deníku cizinecké policie
Policie ČR bude kvůli „napjatým“ vztahům na pražské Libuši sestavovat speciální vyšetřovatelský tým, aby to sapské doupě neřestí řádně monitoroval. Své pocity bych rád okomentoval formou krátkého příběhu.
Roger Light
V Libuši plánují domobranu proti Vietnamcům. Leštím brokovnici!
A pokud bude nějaký „Orlíkovsky“ vlastenecký libušský sídlíšťák dělat humbuk okolo mé Sapské kanceláře bez skrupulí jej prošiju olovem! Místní zastupitelé pak jistě rádi napíší další protestní nótu primátorovi. Dnešní článek na iDnes mne opravdu pobavil...
Roger Light
Jsou vietnamské děti chytřejší než ty české?
Jedním z „pozitivních“ stereotypů spojovaných s vietnamskou komunitou je tvrzení, že vietnamské děti se „učí lépe“ než ty české, že mnozí z nich bývají třídními premianty a že jsou celkově mnohem pilnější a ukázněnější. Potvrzuji, že tomu tak skutečně je. Můžeme ovšem tvrdit, že jsou jednoduše chytřejší?
Roger Light
Jaké je to chodit s vietnamskou dívkou?
S L. jsem se seznámil na samém začátku svých vysokoškolských studií. Netrvalo dlouhou a byl jsem vržen (či spíše jsem se dobrovolně vrhl) do světa definovaného rodinnými vazbami a společenskými vztahy, jimž jsem pramálo rozuměl. Mé pocity byly velmi rozporuplné. Zvědavost střídala nedůvěra, entuziasmus obavy. Vcházel jsem do nového světa a nevěděl, kdo je můj spojenec a kdo nepřítel. Bylo to dobrodružné...
Roger Light
Odhalení! Vietnamské večerky perou peníze z drog a neplatí daně
Když Chu Hoi před patnácti lety přicestoval do českých luhů a hájů, měl jen jedinou věc. Dluhy. Naposledy objal svého pětiletého syna, rozloučil se s manželkou a zmizel v letadle. Mísily se v něm pocitu strachu, očekávání a odhodlání dostát své role hlavy rodiny a svým dětem nabídnout lepší život, než měl on sám.
Roger Light
Uspěl ve Dnu Dne a peníze nedostal !!
S tváří zbrocenou potem a myslí plnou ideálů stoupal po chladných železných schodech vedoucích do investorského doupěte. Měl nápad. A dnes měl přijít den, kdy jej sakra zužitkuje. Den D.
Roger Light
Vietnamci nám Čechům berou práci!!
Franta Kouřil se podrbal na pytlíku, otevřel další láhev Měšťana a zahalekal. „Mařko, pohni s tou večeří ... za chvíli začínají zprávy!“. Zatímco bytem prostupovala kakofonie pachů zahrnující připálený bůček, Frantovo čpějící podpaží a parfém jeho choti, poeticky zvaný „Lesní květy“, na televizní obrazovce se objevil obličej známého české televizního hlasatele. Rey pozdravil diváky, usmál se a začal:
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 24
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4233x